Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povel ke mně

Povel ke mně je velmi důležitý. Pokud je štěně venku hodně živé a rozpustilé a špatně se vám daří získat jeho pozornost, je lepší začít cvičit tento povel na vodítku. Pokud štěně hned reaguje na zavolání svého jména a dívá se na vás a nemá tendenci utíkat, vodítko není nutné. Doma to jde jednodušeji, protože tam to štěně zná a není tam tolik rušivých podnětů. Ze začátku má štěně tendenci běžet k vám samo už jen když si kleknete a zavoláte na něj nebo od někud přijdete. Toho se dá dobře využít. Pokud štěně hned po zavolání jména běží k vám, přesto řekněte povel ke mně, aby si tato slova časem spojilo s tím, že jde k vám, protože když pak bude mít venku více rušivých podnětů, nemusí se hned po zavolání k vám rozběhnout. Když je u vás pochvalte ho. Později, když už vám štěně nevěnuje pozornost, zavolejte na štěně jménem a jakmile se na vás podívá ukažte mu kousek pamlsku, vyslovte povel ke mně nebo k noze a zároveň to můžete doprovodit gestem, které pak budete používat stále. Většinou to bývá plácnutí otevřenou dlaní na stehno. Já používám povel ke mně, protože druhý povel k noze mi přijde takový neosobní jako u služebních psů. Provázení povelu gestem může být užitečné, protože pes daleko lépe rozlišuje pohyb než slovo. Také v hlučném prostředí uslyší sice váš hlas, ale nemusí slyšet co říkáte. Váš pohyb však uvidí a zaregistruje. I když někteří cvičitelé provázení povelů gesty neučí, já ho u tohoto povelu používám. Když by venku štěně nešlo ani za pamlskem (doma se to nestává), tak po povelu mírně zatáhněte vodítkem tak, aby ho to pohlo směrem k vám, ale netahejte ho k sobě. Pokud ani to nepomůže, ukažte mu oblíbenou hračku a řekněte povel. K hračce většinou štěně přiběhne. Ale pozor, povel neopakujte několikrát za sebou. Řekněte ho pouze jednou a pokud pejsek neposlechne, popojděte pár kroků a zkuste to znovu. Jakmile vidíte, že štěně už běží k vám, chvalte ho. Když je štěně u vás, pochvalte jej a dejte mu pamlsek. Pokud je štěně již zvyklé držet se u vás bez vodítka, na prostranstvích k tomu určených (pozor na vyhlášky o vodítku), samozřejmě tento povel je lepší začít cvičit hned bez vodítka. Je dobré a nutné povel procvičovat několikrát za den. Ale ne dlouho. Stačí dvakrát, třikrát a pak nechat štěně třeba hrát nebo venku jen tak běhat a očuchávat. Štěně musí výcvik bavit. 

Podobně jsem naučila Lucinku II. povel pojď sem, který jsem používala doma, když jsme přišly z procházky. Ona samozřejmě hned letěla do bytu, aby zjistila jestli se nic nezměnilo, jestli někdo nepřišel nebo neodešel. Když jsem jí chtěla v klidu sundat obojek, přivolala jsem si ji právě tímto povelem, doprovázeným gestem tak, že si sednu do dřepu a ukazováčkem pravé ruky ukážu na zem mezi koleny, přímo přede mnou. Při učení jsem jí ukázala pamlsek a hned ukázala prstem na zem před sebe. Samozřejmě nejdříve běžela pro pamlsek, později to šlo už i bez pamlsku. Ale na pochvalu se nesmí zapomínat stále.